Husa

Husa domácí

Husy patří mezi vodní drůbež. To slovo vodní zdůrazňuji, znamená to, že při jejich chovu bude opravdu zapotřebí vody. Voda je velmi důležitá. Pomáhá ptákům, aby se jejím prostřednictvím zbavovali nečistoty, roztočů a parazitů (slepice toto provádějí pomocí popelení). Pokud nemáte možnost vybudovat dočasný bazének o rozměrech 1x1x0,3m do chovu se nepouštějte. Husy nemají žádné hřebínky, ani jiné okrasné konstrukce na hlavě, které by mohly způsobit omrznutí. Díky velmi hustému peří, jeho hustějším složení a možností jeho maštění, mohou zůstat v našich podmínkách celoročně venku bez potřeby nějakého zavírání do vyhřívaných místností. Snášejí velmi nízké teploty bez problémů. Já osobně mám husy do -10 °C na sněhu od -10°C mají poskytnutý přístřešek (tedy naženu je do přístřešku jinak by tam sami nevlezly) s vystýlkou sena. Co se týče peří, setkal jsem se s pověrou, že husy je nutno pravidelně oškubávat. To se dělalo kdysi kvůli peří. Husa nepotřebuje oškubávat. Charakteristické pro ně je období pelichání. Husy, kachny, labutě obvykle přepeřují najednou. Tzn. Jednou do roka jim najednou vypadnou všechny ocasní pera, všechny letky, později se velmi rychle přepeřuje celé tělo, do 2 měsíců je pták jako nový. Ještě jedna malá připomínka. Husy jsou v přírodě výbornými letci. Dokáží bez přestávky přeletět velké vzdálenosti. Domácí husa je mnohem větší než divoká ale má stejně velká křídla. To znamená, že není zrovna dobrý letec. Ale pozor. Domácí husa v nouzi dokáže odstartovat i z místa bez rozběhu. A odletět 150 metrů. Takže každou novou husu před vypuštěním, nejdříve zbavíme prvních 5 letek na obou křídlech z vnější strany (kvůli estetického hlediska, po složení křídel není tento zákrok patrný)
Prostřední pro chov:

Husy jsou tvorové, kteří v přírodě žijí v hejnech s pevně vytvořenými páry na celý život. V hejnech mají husy větší bezpečnost. A trvalé páry jsou nezbytné, neboť většina hus hnízdí na severu naší zeměkoule (Kanada, Anglie, Irsko atd.). Zde je jaro a léto velmi krátké není proto čas na námluvy a dvoření samců. V domácím chovu, na dvorku, husy také vytvoří páry, ale v praxi ve velkochovech se tento přirozený pud potlačuje neboť je to neefektivní (jeden houser dokáže oplodnit až 6 hus). Proto houser s 3 husami půjde dohromady. Existují ale jedinci, kteří druhou a další husu nestrpí a budou ji šikanovat. Je proto nutné všímat si jakékoli agresivity ve skupině. Husy paří mezi tu agresivnější drůbež. Houser neváhá a v období hnízdění skočí i na člověka. Díky křídlům je schopen vás štípnout i do vyšších partií těla. Takže pozor. A především pozor na menší děti. Stisk husího zobáku není nijak malý, dokáže bez problému naporcovat suchý (i cm hrubý) krajíc chleba. Mne se stalo, že v období housat, houser roztrhal slepici.
Více ptáků ve skupině:
Husy jsou vegetariánky. Nepohrdnou žížalou, ale žáby, slimáky (oblíbené pochoutky kačen) odmítají. Hlavní složkou jejich stravy jsou různé druhy obilí (pšenice, oves, ječmen, kukuřice, proso), tráva, zelí, jablka, kořínky rostlin, namočené suché pečivo. Nedoporučuji krmit husy zbytky od oběda. Kořeněná, slaná a tučná jídla ptákům (všem zvířatům) nesvědčí a téměř ve všech případech zkracují jejich život. Ačkoli se to nezdá, husa nespotřebuje až tak velké množství obilnin. V zimě potřebuje dospělá husa asi 250g obilí. V období, kdy je dostupná tráva, se husy přikrmovat nemusí, pokud jsou na pastvě. Literatura doporučuje asi 100 hus na hektar louky.
Strava:

Inkubace 28-31 dnů.
Houser je pohlavně dospělý až v 2 roce života (individuálně i v 1 roce).
Husa snáší vejce už v 1 roce života
Pro odchov důležité informace:

Přirozený odchov vyžaduje pár hus, opravdu jen páry žádné skupinky. Pokud budeme mít housera 1 rok starého počítejte s ¼ oplodněných vajec. Když tedy sestavíte nepříbuzný pár a husy jsou pohlavně dospělé můžete na jaře očekávat snůšku. Husy začínají snášet velmi brzy. Co jsem zaregistroval u mých hus, tak někdy snášejí už v lednu a to jedno vejce obden. V období snůšky je nutné husy více přikrmovat jinak se rytmus zpomalí a vejce budou menší. Nutný je i přísun vápníku (stačí skořápky ze slepičích vajec). Moje husy (česká husa, labutí husa) nasnášejí během období snůšky asi 13 (česká) 45(labutí) vajec. Při tomto množství je nutné každé snesené vejce odebírat a označit číslem (nejlépe obyčejnou tužkou) tak, abychom pak pod husu dali ty nejčerstvější vejce. Také je nutné při snášení v lednu, únoru i březnu vejce odebírat co nejdříve, pokud je hnízdo vystaveno mrazu (vejce nesmí být vystaveno teplotě pod –2°C stupně jinak se znehodnotí). Vejce skladujeme při teplotě okolo 10-15 °C a vlhkostí 60%. Umístění hnízda je opět problém. Husa si při prvním vejci vybere hnízdo sama a je schopná ho pečlivě ukrýt (zakryje i vejce) takže si prvních 7 vajec ani nemusíte všimnout. Proto je nutné u husy pozorovat příznaky snášení. Prví je ten, že uvidíte nebo uslyšíte paření hus (husy se paří ve vodě, na souši, v bahně jak se jim to hodí, charakteristický zvuk, který při tom vydávají si zapamatujete) první páření je příznak, že za týden bude první vejce. Husa má navíc mnohem více zvětšené vaječníky, což je na první pohled patrné. Často si husy vyberou křoví, vysokou trávu, nebo přístřešek. Je proto nutné husu naučit chodit na místo, které určíte vy pro hnízdění (chráněné před predátory, deštěm atd.) a to tak, že zde nanosíte několik již snesených vajec a husu zde navedete před snesením, obvykle to velmi rychle pochopí a jak uvidí vejce ihned zasedne. Husy začnou se snůškou ráno, ale během snášení (což může být při 45 vejcích obden a ještě s nějakými výpadky i 3 měsíce) se tento cyklus naruší a husa snáší i během dne. Jak vytvořit hnízdo pro husu? Zaprvé velikost. Pokud vytvoříte (např. z desek) hnízdo pro husu, tak jeho velikost musí být alespoň 80x80cm. Co jako stavební materiál? Mnoho lidí dává seno nebo ještě v horším případě slámu. To ale není nejlepší. V přírodě většina hus vybírá pro hnízdo důlek v zemi, do kterého natrhají čerstvou trávu a mech. Proto mám nejlepší zkušenosti s tímto: rýčem vyrýt celé drny trávy a nanosit je do hnízda(vytvořeného z desek). Uspořádat a vytvořit důlek. Pak použít suchou trávu a mech. Obojího je mnoho na podzim a na jaře kdy příroda nejvíce připomíná tundru, kde husy v přírodě hnízdí. Tento materiál je vysoce izolační a navíc má tendenci držet se po hromadě. Když nepoužijete ani hlínu, ani mech a jenom seno a slámu husa bude v hnízdě kopat, vždy ve snaze vykopat si důlek snese vejce a zahrabe ho hluboko do hnízda. Ve výsledku pak za celé období snůšky nevytvoří vhodné hnízdo pro inkubaci.
Od začátku
Přirozený odchov má svá specifika. Je jednoznačně méně výnosný pokud nemáme líheň, nenáročný je pak na starost o vejce a mladé. Tuto těžkou práci totiž odvedou rodiče.
Tomuto tématu se budu věnovat hlouběji a podrobněji. To proto, že málo kdo má pořádnou líheň a taky proto, že hlavně kvůli těmto informacím tuto stránku asi čtete.
Přírodní odchov
Pokud budeme chovat husy s tím, že všechny vejce dáme do líhně není problém mít na jednoho housera 5 hus. Tímto způsobem je chov nejvýnosnější. Jedna husa snese obvykle v průměru 13 vajec. U nosných plemen je toto číslo mnohem větší (45). Obvykle husy budou snášet do stejných hnízd. Při přirozené inkubaci je toto nepřípustné.V líhni je nutno udržovat teplotu 37 – 37,5 °C
Chov pro umělou inkubaci
Všechny vnější znaky a rozdíly v chování jsou nejlépe pozorovatelné u dospělých jedinců. U hus mladších 1 roku je velmi těžké rozlišit pohlaví
Poslední metodou (také ne 100%) je kloakální. U dospělých jedinců lze po přitlačení kloaky najít penis housera bohužel nemám z tohoto metodou žádné zkušenosti
U čistých plemen lze rozpoznat pohlaví podle zbarvení housat již po vylíhnutí. Bližší informace však neznám.
Houser je rovněž agresivnější. Husa při odchytu prchá, po chycení nadělá velký rámus. Houser je ochoten i bojovat při chycení spíše kouše, než křičí.
I uznávaní odborníci nemají 100% úspěšnost. Chybí totiž vnější rozdíly ve zbarvení a na rozdíly ve velikosti se také nedá spoléhat. Houser bývá obvykle trochu větší a má vzpřímenější postoj na rozdíl od husy, která je usedlejší. Houser má písklavý pronikavý hlas (často s nápadným přechodem tenký/hrubý jako by "mutoval"), husa má hlas hlubší. Husa dovolí houserovi paření pouze při snášení v období od února do dubna, ale houser se chce pářit povětšinu roku. Proto vždy když jsou spolu ve vodě se dvoří. Při tom ladně hlavou nabírá vodu na křídla ale nesnaží se koupat, pouze se předvádí. Výsledek je ten, že husa z vody uteče a ve vodě zůstanou pouze houseři, kteří se snaží pářit navzájem. Všechny tyto vnější znaky a chovaní jsou nápadnější u hus labutích. Díky tomu je u nich určení pohlaví snadnější.
Určení pohlaví.

Někdy se ale může stát, že husy nepřesvědčíme, aby snášely v námi vyhrazeném prostoru. Stává se to obvykle v době, kdy už tajně nasnášely větší počet vajec někde ve křoví. Pak není problém takové hnízdo vhodně zajistit proti rozpadnutí (například cihlami) a vytvořit na dním dočasný přístřešek. Na inkubaci to nemá žádný vliv (pokud není problém s liškami a kunami) dokonce ani brzy na jaře, kdy mohou být přízemní mrazíky a napadne sníh, se vejcím nic nestane. Husy jsou na takové podmínky dobře vybaveny.

Co se týče vzduchové komůrky její zvětšování by mělo mít následující průběh.
Pozn. Jestli vejce po 31 dnech inkubace vypadá jako obrázek č.5 a není zde vzduchová komůrka pak jde o zapomenuté neoplodněné vejce. Bakterie, které způsobily zahubení zárodku, vytvoří pěkný sajrajt. Pokud se budete chystat jej rozbít doporučuji použít ochranné prostředky (brýle, oděv), nebo dálkově řízený odpalovací systém :-).
5 – Těsně před líhnutím vypadá vejce asi takto, téměř neprůhledné.
4 – Vejce číslo 4 znázorňuje zárodek ve 14 dnech inkubace, jsou již patrné žilky.
3 – Tak to vypadá oplodněné vejce po 7-10 dnech inkubace
2 – Toto je vejce po 10-20 denní inkubaci je neoplodněné a může se vyhodit.
1 – Tak vypadá při prosvícení vejce, které ještě nebylo dáno k inkubaci je téměř čiré
1 2 3 4 5
Tyto obrázky Vám lépe usnadní orientaci:
Teď již máme pár, víme jak postavit hnízdo a naučit husu sedět na vybraném místě. Přichází den, kdy husa zasedne hnízdo. Již před tímto dnem začne husa hnízdo vystýlat vlastním peřím to je neklamný znak, že doba sezení se blíží. Pokud jste nepoužili nejstarší vejce(kterých je dost) pro umělou inkubaci, neprodali je, nesnědli, můžete je už teď použít jako zkoušku pro násadu. Jsou staré a nic se z nich nevylíhne, můžete je dát do hnízda jako test. Sedí-li husa v hnízdě tak, že po celé 2 dny když šáhnete do hnízda jsou vejce teplá, můžete do hnízda vložit vejce určené pro inkubaci(tedy poslední snesené). Z mých zkušeností mohu říci, že je zbytečné dávat pod husu více než 13 vajec(zatím se mi vylíhlo mládě z 15 vejce tj. 30 dnů staré). Husa totiž při více vejcích, ve snaze zasednout všechny vejce, nějaké rozdrtí. V hnízdě je pak velký nepořádek a je nutné všechny špinavé vejce vyčistit od bílku a žloutku (nechci ani mluvit o masakru, který nastane když husa rozdrtí vejce ve 20 dni inkubace). 13 vajec je akorát. Po 10dnech inkubace můžeme provést první prosvětlení. Toto je velmi nutné. Neodstraněná vejce, která nejsou oplodněná, může se stát, že během sezení se z nich stanou bomby citlivé na vibrace a tlak. Výbuch(opravdu výbuch) pak způsobí opět velmi nechutný nepořádek ve hnízdě a je nutné opět čistit. Navíc pokud vejce nebouchnou, tak při klubání překážejí líhnoucím se mláďatům a pokud jsou ze 13 vajec oplodněné 2 (mladý houser) tyto dvě vejce se tlakem ostatních neoplodněných rozdrtí. Jak vejce prosvítit? K tomu stačí přenoska(lampa na kabelu) a krabice s otvorem velikosti slepičího vejce. Přenosku strčíme do krabice, žárovku nasměrujeme na otvor a vše umístíme do tmavé místnosti. K prosvícení husích vajec potřebujeme 100W ale pozor. Nejlépe je úsporná zářivka, která vydá světlo a ne teplo. Kdybychom dlouho přemýšleli nad oplodněnosti vajec, mohlo by teplo z klasické žárovky vejce poškodit a zahubit mládě. Oplodněné vejce má výraznou vzduchovou komůrku, jde vidět malý zákal uprostřed a paprskovitě se rozbíhající červené žilky.

Když máme pod husou všechny vejce oplodněné, začíná inkubace, která trvá u hus asi 31-33 dnů. Během sezení husa hnízdo pravidelně opouští. Frekvence je velmi různá. Mám husu, která opustí hnízdo během dne asi 5x. A bez problému vysedí housata. Během těchto krátkých přestávek(5 minut) se napojí, vyprázdní, nají a okoupe (voda při sezení velmi důležitá). Pak mám taky druhou husu (labutí) a ta sedí v kuse skoro 24 hodin. Pouze ráno na 30 minut opustí hnízdo, provede stejné úkony a pak zase sedí opět bez problémů. Při opouštění hnízda jednou za den a to na asi 30-40 minut se nic neděje. Pokud by však toto dělala častěji během dne, asi by se nic nevylíhlo. Při každém opuštění hnízda mají některé husy ještě instinkt dokonale ho zakrýt. To udržuje teplotu a chrání vejce(v přírodě před dravci). Některé husy toto již zapomněly a hnízdo nezakrývají, přesto housata vysedí. Jestliže vše probíhalo v pořádku začnou se po 31-33 dnech líhnout housata. Je vhodné, abyste si již před položením vajec pod husu tento den vypočítali tak, abyste mněli v tomto dni více času. Nejlépe pak na pátek, sobotu, neděli. Pokud to jde, dejte vece pod husu v neděli.a housata se budou líhnout v pátek. Nechceme-li zbytečně přijít o pár housat je nutné líhnutí sledovat.(doporučuji během roku si vytvořit s husou přátelský vztah velice se vám to bude hodit). Líhnutí je dlouhý proces od prvního proklovnutí skořápky, až po samotné vylíhnutí z vejce uplyne obvykle doba okolo 36 hodin. Těsně před první proklovnutím skořápky již housata komunikují s husou. Když vezmeme takovéto vejce a přiložíme jej k uchu, uslyšíme jak mládě dýchá a vydává zvuk. Že je ve vejci živé mládě, které se chystá na svět poznáme také tak, že po jemném poklepání na vejce uslyšíme dunivý zvuk(jako když poklepete na stěnu ze které bude padat omítka). Mládě totiž spotřebovalo již veškerou vodu a zbývá mu jenom žloutkový váček. Ve vejci je teď více prostoru. Během líhnutí se může stát mnoho věcí. Například je vajec v hnízdě mnoho, mohou se snadno promáčknout i s mládětem. Je to proto, že po proklovnutí má vejce narušenou strukturu a již neodolává takovém tlaku jako dříve(viz. Minimum vajec pod husu). Pokud najdeme vejce, které je promáčklé a mládě stalé živé, musíme ho odebrat z hnízda. Pro tento případ máme již připravenou líheň, nebo alespoň žárovku a teploměr(teplota pod žárovkou max. 37 °C. Promáčklé vejce umístíme do líhně a počkáme, až se vylíhnou ostatní housata. Teprve až je poslední house v hnízdě vylíhlé, vytáhneme mládě z poškozené skořápky. Opatrně! A umístíme ho pod husu. NIKDY! Nesmíte house vytáhnout ze skořápky dříve než po 36 hodinách od prvního proklovnutí. Mládě je totiž stále napojeno na placentu a částečně si tak okysličuje krev. Navíc žloutkový vak je mimo tělo mláděte a násilné vytáhnutí dříve by znamenalo smrt vykrvácením. Druhým problémem při líhnutí jsou skořápky od již vylíhnutých mláďat. Husy by měly mít instinkt tyto skořápky vyhodit. Taková skořápka se může přilepit na ještě nevylíhlé vejce s tak nešikovné strany, že mládě udusí.

Proto je vhodné, je někdy odstraňovat. Pokud již je vše v pořádku, v hnízdě je plno malých čilých drobečků. Po vylíhnutí z vejce, je mládě dalších 24 hodin v hnízdě pod husou a na druhý den, obvykle ráno s nimi husa vychází ven (když prší tak husa odloží výstup na další den). Líhnutí je nejnáročnější část celého odchovu hus, pak je již vše mnohem jednodušší. Housata ihned konzumují trávu a jeli to možné ihned také vlezou do vody (máte-li umělé jezírko je nutné vybudovat výstup z vody jinak se housata utopí. (Respektive neutopí, ale dlouhým hysterickým pohybem ve vodě se podchladí).

Fotografie na této stránce: David Braunstein. Více fotografií s tématikou přírody - 
Závěrem bych chtěl ještě jednou připomenout, že vše(až na drobné výjimky) co je zde uvedeno, vychází z mých vlastních zkušeností. Literatura o chovu hus je zatím slabá a když je, tak stejně nevysvětluje konkrétní problémy drobného chovatele. Pokud to tady čte nějaký zkušený chovatel, byl bych rád, kdyby mi v rámci výměny zkušeností sdělil jeho postřehy s chovu hus, co je společné, jaké má jiné problémy atd.. Všem začínajícím chovatelům přeji mnoho úspěchů v chovu těchto překrásných a inteligentních ptáků.
Na ty vnitřní používám Bioverm. Na vnější pak Arpalit, Kadox sprej. Chováte-li pouze husy s vnějšími parazity obvykle není problém, neboť koupáním se jich husy zbaví. Jestli máte i slepice může být problém. Husy obvykle útočí a šikanují menší drůbež. Obvykle klovnou slepici. Při tom pak na sebe přenesou i roztoče. Roztoči, kteří způsobují u slepic známé zduřeniny na nohou, jsou velkým nebezpečím pro husy. Nohou se paradoxně vyhýbají (snad proto, že husy často stojí v bahně a ve vodě), útočí na zobák, a okolí očí (první příznaky je slzící oko). Pokud se nezasáhne včas, může dojít až k úmrtí husy. Úspěšně zabírá Kadox a Arpalit , potíraní postižených míst olejem.
Problémem mohou být paraziti.
Ve velkochovech se objevuje řada nemocí drůbeže, která postihuje i husy. V malých chovech toto riziko nehrozí, pokud poskytnete husám dobré podmínky, nemusíte se ničeho bát. Za 8 let chovu hus jsem se zatím nesetkal s žádným vážnějším onemocněním.
Nemoci
V přírodě husy ihned s mladými uniknou do vody. V tundře mají díky své výšce dobrý výhled a již z dálky vidí nebezpečí. Hejno hus pak dokáže zahnat i lišku. Je proto důležité, aby husy měli maximální rozhled. Žádné křoví, žádná vysoká tráva nebo jiné skrýše. Nejlépe je vybudovat husám malý přístřešek chráněný ze 3 stran stěnou (nejlépe je ho vybodovat na začátku a postavit zde hnízdo) husa s housaty na noc zaleze do přístřešku a houser se posadí před vchod. Toto je obvykle neproniknutelná bariéra. (houser bez rozpaků skočí i na německého ovčáka). Husy brání syčením, útokem, roztáhnutím křídel a hlasitým křikem. Když jsou pak mláďata větší syčí taky a výsledný zvuk odradí i velmi tvrdohlavou kunu.
Pro kuny a lasičky je house skvělou pochoutkou (zvláště první měsíc). Dospělým husám nebezpečí nehrozí. Pokud husy nezavíráte na noc do nějakého uzavřeného prostoru, je zapotřebí jim poskytnou vhodné podmínky pro ochranu mladých. Dospělé husy dokáží ochránit housata proti kuně i lasičce ale:
Pozor ale na predátory.
Stejně jako v přírodě, tak i v zajetí husy využívají při přesunu s housaty tento systém: první jde husa, za ní pěkně za sebou housata a nakonec houser. Díky tomu, se žádné house nemůže ztratit (což je například u pižmových kachen běžné).
Za zmínku určitě stojí chování housera při líhnutí. Houser při inkubaci hlídá teritorium. Prakticky ho ale vůbec nezajímá, co husa v hnízdě dělá a o vejce nejeví vůbec zájem. Vše se změní během sekundy, když houser zjistí, že se vylíhlo house. V tu chvíli je z něho starostlivý otec. Sedí u hnízda s husou a hlídá ho před vetřelci mnohem razantněji. Pravě zde se mi při prvním odchovu vyskytl problém. Husu jsem měl s hnízdem v malém prostoru. Prakticky tam bylo místo jen pro husu a hnízdo (sama si to ale vybrala). Houser však chtěl sedět u hnízda a nacpal se tam k huse. Neohrabaně šlapal po housatech a nevylíhlých naklovnutých vejcích. Jedno našlápnul a house zahynulo. Stejně reagoval i můj další houser(husa česká) a houser labutí. Jde tedy o běžné instinktivní chování. Pokud tedy nemá husa kolem sebe dost prostoru pro housera (tak aby mohl sedět vedle hnízda) snažte se před houserem existenci vylíhlých housat tajit, dokud nejsou všechny housata z vajec venku. Třeba mu krmení, pamlsky a vodu přesuňte dále od husy. Nebo jej oddělte od husy jemným plotem tak, aby se viděli a byli v kontaktu, ale houser nemohl do hnízda vlézt.http://www.cbox.cz/davidbraunstein/.