Líhnutí a odchov kuřat

Pokud ještě nemáte žádnou drůbež a rozhodli jste se pro chov slepic, určitě je pro první rok levnější a časově nenáročnější koupit již vylíhnutá, životaschopná kuřata, ještě lépe kuřice, slepice, než investovat do líhně a násadových vajec.

Tím Vás nechci odrazovat od líhnutí, ale z naší zkušenosti je koupě líhně ta nejdražší a také nejdelší varianta jak začít, přesto mnohdy nezbývá než líheň a násadová vejce koupit, protože slepice, které chcete, nejsou k sehnání.

Od vložení vajec do líhně k dosažení správné váhy vlastních násadových vajec, uběhne přibližně tři čtvrtě roku až rok. Čím starší slepičku koupíte, tím dříve vám začne snášet.  Teprve potom se můžete rozhodnout jak dál, zda si jednou za čas dokoupíte kuřata (kuřice) a budete mít slepičky pouze na vejce nebo si pořídíte nepříbuzného kohouta a budete líhnout kuřátka za pomoci slepic-kvočen, popřípadě líhně, která po roce může být na trhu už kvalitnější.

Slepice snáší vejce i pokud není v hejnu žádný kohout. Taková vejce jsou k jídlu, ale nedají se použít jako násadová, protože nejsou oplodněná. Oplodněná, tudíž násadová vejce, snese slepička, která je naskočená kohoutem.

I když je v hejnu kohout, nemusí být všechna vejce oplodněná. Násadová vejce musí být kvalitní od dobře krmených slepic. Pokud v sobě nebude mít vejce dostatek živin, zárodek v průběhu inkubace uhyne. Kvalita vajec z jednoho hejna se může lišit v závislosti na dominantní nebo odstrkované slepici.

Většina slepic na začátku snášky nese menší vejce a teprve postupem času se vejce zvětšují. Každé plemeno má určenou nejnižší váhu násadových vajec, která by se měla dodržet. Například u Maransek je nejnižší váha násadového vejce 60 gramů  (ve Francii 65 gramů), u Vlašek 55 gramů.

Doporučená vlhkost a teplota skladování násadových vajec  uváděná zahraniční líhňařskou firmou :
1-2 dny, teplota 19°C, vlhkost 70%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
3-4 dny , teplota 17°C, vlhkost 80%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
5-6 dnů, teplota 15°C, vlhkost 85%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
7-8 dnů , teplota 14°C, vlhkost 90%, neotáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
9-12 dnů, teplota 12°C, vlhkost 90%, otáčet, nebalit, vejce uložit tupým koncem nahoru;
13-16 dnů, teplota 11°C, vlhkost 90%, otáčet, balit do igelitu, vejce uložit užším koncem nahoru;
17-20 dnů , teplota 8-11°C, vlhkost 90%, otáčet, balit do igelitu, vejce uložit užším koncem nahoru.

Umělá inkubace slepičích vajec

Líhně, podmínky jako je vnější vlhkost vzduchu, teplota,... jsou u každého líhňaře jiné, proto berte tato doporučení pouze jako všeobecná a informační.

V líhni je teplo a vlhko, proto se v ní dobře množí bakterie a plísně. Líheň, vejce i ruce by měli být čisté a vydezinfikované ( např. dezinfekcí  Brinsea).

Pokud máte znečištěná vejce, špínu jemně odstraňte např. vydezinfikovaným měkkým hadrem,  houbičkou ,.... buďte opatrní, aby se nepoškrábala skořápka. Lepší mírně znečištěné vejce než hodně poškrábané.
Pokud vejce myjete a brzy vkládáte do líhně, nastavte zpočátku v líhni menší vlhkost.
Vejce omývejte  o něco teplejší vodou než je teplota vejce. Pokud vejce ponoříte nebo postříkáte studenější vodou, vnitřek se smrští a může do sebe natáhnout bakterie aj.

Inkubace u slepičích vajec trvá přibližně +- 20.až 22. dnů.

Doporučená teplota pro inkubaci slepičích zárodků  je 37.5-38°C (+-0,3°C). Inkubační teplotou embryo ohříváme a později, když už emryo vydává svoje vlastní teplo je inkubační teplotou chladíme.   Emryo se nachází zhruba ve středu vejce. Zda máte správnou inkubační teplotu zjistíte spočítáním průměru naměřené teploty nad vejcem a pod vejcem. Nastavená teplota na líhni (to co ukazuje displej) a inkubační teplota NEMUSÍ být vždy jedno a totéž.  U některých typů líhní je teploměr zabudován ve víku a většinou pak displej ukazuje teplotu, která je někde nad vejci. Z tohoto důvodu doporučuji, minimálně při prvním líhnutí, kontrolovat teplotu u vajec.

U líhní bez ventilátoru je pod vejci chladněji a k dosažení inkubační teploty uprostřed vejce je potřeba nastavit na líhni vyšší teplotu než u líhně s ventilátorem kde rozdíl teploty nad vejcem a pod vejcem není tak veliký.

Před vložením do líhně nechte vejce minimálně 12 hodin při pokojové teplotě. Tím se částečně vyrovná různé stáří násadových vajec. Teplota je důležitý faktor inkubace, proto po koupi nové líhně pro jistotu změřte teplotu v prázdné vyhřáté líhni a později u vajec ( ne dříve než 1-2 dny po vložení vajec do líhně) a porovnejte s ukazatelem teploty na líhni. Nejlepší je teploměr s čidlem, které necháte v líhni na úrovni vajec a poté líheň nemusíte otevírat, ale pokud takový teploměr nemáte, stačí vložit do líhně obyčejný rtuťový lékařský teploměr. Mějte na paměti, že otevření líhně ovlivnilo teplotu. Hodnotu na líhni poté upravte tak, aby teplota u vajec byla v mezích doporučené inkubační teploty. Pokud máte v líhni chladnější místa, držte se horních doporučených teplot. Po změně teploty na líhni, vyčkejte několik hodin pro další kontrolní měření. Přibližně 9. den inkubace, vejce s vyvíjejícím se embryem, začínají vydávat své vlastní teplo a porovnávání teploty u vajec s nastavenou teplotou na líhni, může být zavádějící. Kontrolním měřením poznáte lépe svou líheň, její  teplejší a chladnější místa a další líhnutí již bude snadnější.

Vlhkostí  určujete tlak a tok vlhkých par mezi vnitřkem vejce a vzduchem v líhni. Při nižší vlhkosti mezi cca 40-60% je tlak vodních par ve vejci větší než v líhni a vodní páry prostupují z vejce směrem do líhně. Z vejce se denně odpaří zhruba 400-450mg tekutiny. Doporučená vlhkost do 18. dne je 40-55%.
Do 18. dne se snažíte vytvořit ve vejci prostředí vhodné pro vyklubání kuřete. Kuře je přiměřeně veliké, bílek je odpařen a vstřebán a vzduchová mezera neobsahuje žádnou vodu. Poslední 2-3 dny zvýšíte vlhkost minimálně na 65% (určitě nelíhnete naposledy, můžete pokaždé vyzkoušet jinou vlhkost), tím zvýšíte tlak vodních par v líhni na vyšší hodnotu než je ve vejci a tok vodních par se otočí směrem do vejce. Vodní páry zvlhčí vaječnou blánu pod skořápkou a blanku dělící kuře od vzduchové komůrky. Skořápka je již velmi křehká, protože z ní jsou vyčerpány všechny minerály. Hrabavá drůbež nepotřebuje na vylíhnutí vysokou vlhkost, pokud jste se drželi do 18. dne nižší doporučené vlhkosti stačí mírně nad 65%. U vodní drůbeže vyšší.

U líhní s ventilátorem:   kropení vajec spojené s častým otevíráním líhně ve chvíli kdy jsou kuřata již naklubaná je víc na škodu než k užitku. Je lepší vydržet a líheň v době zvýšené vlhkosti a klubání kuřat vůbec neotevírat.  

U líhní bez ventilátoru, kde se kvůli nízkému proudění vzduchu tvoří kolem vajec vzduchová bariéra,  je kropení doporučeno (jen mlžit, po vejci nesmí stékat kapičky vody).

Vlhký vzduch umožňuje rovnoměrnější rozložení teploty uvnitř líhně, proto je výhodnější použít mírně vyšší vlhkost na začátku inkubace, která bude distribuovat teplo rovnoměrněji.
Pokud postupujete podle návodu a konstrukce líhně je taková, že je vlhkost příliš vysoká, nechte vodu odpařit a až vlhkost klesne pod hranici, kterou chcete udržovat, počkejte cca 12 hodin a pak teprve po lžících vodu doplňujte. Tím se dostanete na doporučovanou průměrnou vlhkost 40-55% (1.-18.den).

Otáčení nebo naklápění vajec

Vejce se ukládají do líhně naležato (následně se otáčejí o 90-180°) nebo nastojato tupou stranou nahoru a špičkou dolů (následně se naklánějí o cca 40-45° doleva a pak o 80-90°doprava, doleva...)

Vejce od staršího hejna slepic nebo dlouho skladovaná se otáčejí od prvního dne. Od mladého hejna nebo krátce sebraná otáčejte od 3. dne. Pokud nemáte přesné informace, otočte vejce první 2 dny alespoň 1x za den. Neznamená to, že by vejce od staršího hejna byla horší a od mladšího lepší, jde pouze o hustotu bílku a opatření proti tomu, aby žloutek nevyplouval k povrchu.

Interval otáčení, naklápění nastavte u automatické líhně od třetího dne na nejčastější interval, který má. Interval otáčení můžete třináctý den snížit, protože otáčení není již tak důležité, cévy jsou již rozprostřeny. Otáčením zajistíte stejnoměrné prohřátí vejce a rychlejší tvorbu cévní sítě i alantoidních a amnionových tekutin. Převážně mezi 3. až 8. dnem, častým otáčením docílíte co největší rozprostření cév po skořápce a tím i zdroj zásobování zárodku po dobu inkubace. Zároveň se tím zamezuje vyplouvání žloutku pod skořápku. Žloutek má nižší měrnou hmotnost než bílek. Pokud nemáte líheň s automatickým otáčením nebo naklápěním, otáčejte vejce ručně. Od třetího dne je minimum otáčení 2x denně. Snažte se dodržet pravidelný interval. Vejce naležato překlápějte přes špičku nebo prsty otočte kolem osy.  Strany si můžete označit obyčejnou měkkou tužkou.  S vejci nedělejte prudké pohyby.

Vejce prosvěcujte ve tmě, stačí malá led baterka. S prosvěcováním začněte nejdříve 8. den. Do 6.dne je embryo náchylné na teploty a šoky, 7.den mozek prostupuje do mozkovny...  U hodně tmavých vajec prosvěcujte až 9.-10. den. Jako začátečník si stejně dříve nebudete jisti zda je vejce oplozené nebo ne. Odstraňte vejce neoplozená nebo s kruhem smrti.  Ponechaná špatná vejce v líhni absorbují teplo a zároveň ochlazují již teplejší vejce se zárodky, která jsou vedle nich. S vejci zacházejte opatrně. Nejlepší je přiložit baterku k vejci v líhni. Snažte se mít líheň obsazenou minimálně na 70-80%. Výrobci s tím počítají a při nižším obsazení nemusí líheň fungovat správně.

Neoplozené vejce 8.den. Žloutek není vidět, protože je na druhé straně, ale někdy ho můžete vidět jako temný stín u středu vejce. Příčina: nemáte žádného kohouta, slepice nechce kohoutovi podržet, sezónní pokles plodnosti, příliš mnoho slepic na jednoho kohouta, kohoutovi je zima, starý neplodný kohout, vejce poškozené životním prostředím, ... příčin může být opravdu mnoho.

Přibližná váha emrya ve fázích vývoje.

Pokud máte líheň s ventilátorem a teplotu u vajec mezi 37.5-38°C, ochlazování není nutné, ale na škodu není, jen si dejte pozor, některé líhně mají tendenci, při opětovném zahřátí, překročit na nějakou dobu nastavenou teplotu.

Říká se, že se ochlazováním napodobuje slepice, když odchází z hnízda a kuřata jsou pak otužilejší.
V odborných článcích, doposud ani v návodech k líhním o ochlazování vůbec nic nepíší. Není žádný článek, který by zmiňoval, že je ochlazování důležité, nebo že by vedlo k větší líhnivosti. Bylo pouze zjištěno, že embryo má v průběhu inkubace schopnost nějaký čas samo udržet vlastní teplotu (matka příroda dala slepici čas dojít se vyprázdnit a nám zase otočit nebo prosvítit vejce). Pozoruji chování naší kvočny Maransky a ta by z vajec nejraději neslezla vůbec. Musím ji přes její odpor dát vyprázdnit, běží jako splašená, proklepe křídla, vyprázdní se a během pár minut je zpět.

V diskuzích se doporučuje chladit na teplotu očního víčka nebo od 10. dne 8-15 minut 1x za 24 hodin. Někteří chovatelé chladí 2x denně 4-7 minut. Z počátku se chladí kratší dobu, 1x denně např.8 minut a pak se doba prodlužuje, např. 15 minut.

Jakákoliv manipulace s vejci mimo líheň nebo delší otevření líhně je zároveň chlazení. Nepřekračujte denní dobu chlazení, může to negativně ovlivnit líhnivost i kondici vylíhnutých kuřat.

18.den je potřeba vytvořit podmínky dolíhně, to znamená, že vejce již nebudeme otáčet, umístíme je do prostředí se zvýšenou vlhkostí a teplotou o 0,1-0,2°C menší než byla inkubační teplota.  Jak podmínky vytvořit nebo kam vejce přemístit  najdete v návodu k líhni. U líhní s ventilátorem, po vytvoření správné vlhkosti a podmínek k líhnutí, už líheň neotevírejte a počkejte až bude většina kuřat vyklubaných. Jakmile se vyklubou první kuřata, budou správnou vlhkost udržovat za vás.

Nastává proces, který silnější kuřata zvládnou, ta slabší nemusí. Vzduchová komůrka ve vejci se nakloní tak, aby jí mělo kuře před hlavou.

V tuto dobu přestává mít kuře ve vejci dostatek kyslíku, nedostatek kyslíku způsobí trhavé pohyby, při kterých kuře protrhne blanku dělící ho od vzduchové komůrky. V této chvíli začne dýchat plícemi. Z vajec se ozývá pípání. Kuřata pípáním reagují na hlas, protože navazují kontakt s matkou. Když na ně budete mluvit, váš hlas si zapamatují. Zásoba kyslíku ve vzduchové komůrce rychle klesá a kuřátku dochází kyslík, následují další trhavé pohyby při kterých prorazí vaječným zubem na zobáčku skořápku a začne dýchat venkovní vzduch. Při normální poloze k proražení skořápky dochází v oblasti nakloněné vzduchové komůrky, přibližně ve 2/3 vejce. Po proražení skořápky kuře zastaví pípání na dobu tří až osmi hodin a odpočívá. Během této doby se aklimatizují plíce na vnější atmosféru. Po klidové fázi začíná druhá fáze pípání.

Kuře se začne pomalu otáčet uvnitř vejce. Jak se ukázalo, obvykle proti směru hodinových ručiček, ostřím kuřecího zubu narušuje skořápku. Za dvě až pět hodin kuře udělá asi tři čtvrtiny otáčky uvnitř vejce. Přetrhává pupeční šňůru, postupuje ve svém pohybu kolem skořápky, začíná tlačit na víčko vejce  (tupý konec). Kroutí se a bojuje, horečně pracuje asi 40 minut a tlačí na čepici. Konečně se vykulí, ještě vlhké a lapá po dechu. Stále leží, jeho energie byla téměř vyčerpána a je velmi unavené.Za několik málo minut začne stoupat na nohy a získává koordinaci svých svalů.

Zapření nohou a pohyb ve skořápce je důležitý proces. Pokud kuřeti pomůžete, může se stát, že nebude schopno ovládat své svaly.

Vylíhnuté kuře vydrží v líhni bez problémů 1-2 dny, ale  je potřeba dávat pozor, aby se oschlá kuřata nepřehřála. Pokud kuře stojí s otevřeným zobáčkem na nejchladnějším místě v líhni, značí to vysokou teplotu uvnitř líhně a kuře je přehřáté. Ideální stav je,  pokud kuřata odpočívají a začnou být aktivní pouze když vás vidí. Oschlá kuřata nevyndavejte každou chvíli, ale 2 denně, například ráno a večer. Vyndavejte skutečně dobře oschlá kuřata s uzavřenou tělní tekutinou, jinak kuřata mohou do 3 dnů uhynout.

Doba od prvního naklování skořápky do vylíhnutí může být 24 hodin i více.
Zda jste měli v líhni nastavené správné hodnoty pro vaše násadová vejce zjistíte podle doby od prvního naklování do vylíhnutí všech kuřat. Do 24 hodin=velmi dobré, 24-30 hodin=dobré, 30-36 hodin=průměrné, více než 36 hodin=špatné.
Bylo prokázáno, že rychlejší embryonální vývoj závisí téměř výlučně na teplotě a její jednotnosti. Nicméně, dalším faktorem může být růstový potenciál plemene a schopnost skořápky odvádět póry teplo. Plemena s rychlým růstovým potenciálem produkují více metabolického tepla. Nejen, že mají tendenci se líhnou dříve, ale jsou také citlivější na nastavení vyšší teploty v líhni a dolíhni. V kontrastu, plemena s pomalejším růstem, produkují méně metabolického tepla, mají tendenci líhnout se později a jsou méně citlivá na nastavení vyšší teploty v líhni a dolíhni. Z tohoto důvodu se nedoporučuje líhnout plemena s různým růstovým potenciálem společně.

Teplo

Po vylíhnutí a oschnutí kuřete v líhni, přendáme kuřata do odchovny pod tepelný zdroj, protože kuřata nejsou schopna udržet delší dobu svou tělesnou teplotu. Schopnost vlastní termoregulace získávají +- kolem pátého týdne života.
Doporučená teplota pod tepelným zdrojem je cca 32-34°C a každý týden menší o 2°C. Pomalé snižování teploty je důležité hlavně v zimním období kdy může být mimo tepelný zdroj výrazně chladněji a kuřatům hrozí prochladnutí víc než v letním období..
Podle chování kuřat poznáte při jaké teplotě se cítí nejlépe. Když se všechna kuřata choulí těsně u sebe pod tepelným zdrojem je jim chladno, když se všechna drží od tepla dál, je zdroj tepla příliš silný. Ideální teplota je, pokud se  kuřata volně pohybují po celé odchovně a pod tepelný zdroj se vrací.

Doporučená teplota se vztahuje pouze na místo pod tepelným zdrojem, ve zbývající části odchovny může být chladněji.

Krmení:

Kuře ještě 3-5 dnů po vylíhnutí spotřebovává živiny ze vstřebaného žloutku. Toho se hodně využívá pro dálkovou přepravu, kterou kuřata první dny po vylíhnutí zvládnou i bez krmiva a vody.
První den se dává kuřatům strouhanka nebo kukuřičný šrot, následně krmivo K1, ve kterém jsou ve správném poměru všechny potřebné živiny. Chovatelé doporučují například strouhanou mrkev nebo vejce. Vyzkoušela jsem kuřatům "přilepšit", ale trus byl hned řídký, což přináší problémy zalepených zadečků. První měsíc v odchovu je nejkritičtější, proto jsem zastánce vyvážených, kvalitních směsí K1 se stálým dostatkem čisté vody v napáječce. První týdny kuřatům více chutná sypká  K1 než granulovaná, ale sypká směs má nevýhodu v tom, že pokud mají kuřata mokré nohy, sypká směs se přilepí na drápky a vytvoří tvrdé bambulky, které se pak musí odstranit.

Osvědčily se sypké krmné směsi od firmy Kvídera, který rozváží  Plzeňský, Karlovarský, Středočeský, Ústecký, Jihočeský kraj a Prahu za pěkných 99Kč (méně než za balík na dobírku poslaný poštou) a také velmi dobré Energys hobby K1 mini a midi, kterou prodávají například na lihne.cz, ale pokud nebydlíte do 100 km od Nesovic (rozvoz zdarma) zaplatíte za dopravu krmiva 200 Kč.

Orientační spotřeba směsi K1 na jedno odchované kuře u nás byla 1,5 kg. Pro začátek počítejte s větší spotřebou, protože kuřata hodně krmení vyhrabou z krmítek,  zašlapou do podestýlky a pak pokakají.
Od 4.-11. týdne (dle koupené směsi) se přechází na směs K2 . Orientační spotřeba na jedno odchované kuře 1,5 -2,0 kg.
Od 10.-19. týdne (dle koupené směsi) se u kuřic nosného typu podává směs KZK ( u Energys hobby stále směs K2 midi), kterou se krmí až do fáze, kdy se z kuřice stane nosnice. Orientační spotřeba směsi je 4,0 kg v závislosti na období zkrmování.

Každá změna krmné směsi musí být pozvolná.

U granulí značky Energyshobby se kupuje směs Kuře mini (K1) a následně Kuře midi (K2), kterou se krmí až do snáškového období. Odpadá směs KZK a krmení je jednodušší v tom, že nemusíte hlídat kdy přejít z K2 na KZK.

Hlavně v prvních měsících se krmiva podávají ad libitum (neomezeně, zvíře žere podle libosti), ale později můžete dávku usměrnit.

Dále se používá N 1 kompletní krmná směs pro užitkové nosnice, směs je určena pro nosnice v první fázi snášky. Se zkrmováním se začíná přibližně ve stáří 20. - 21.týdnů (s ohledem na uvedený začátek snášky u vašich slepic). Směs se zkrmuje ad libitum.

Při vyšší koncentraci N – látek v krmných směsích a krmení ad libitum nastává předčasná snáška. Jejím důsledkem je vyšší počet lehčích vajec na počátku snášky, nižší intenzita snášky a menší vytrvalost ve snášce o několik procent. Snažte se v období, kdy by měla začít snáška, oddálit ji alespoň o 1 týden krmným režimem a krátkým světelným dnem.

N 2 kompletní krmná směs pro užitkové nosnice, směs je určena pro nosnice v druhé fázi snášky. Na rozdíl od první fáze, kdy se krmí směs ad libitum, se spotřeba krmiva snižuje o 5%. Denní příjem směsi by měl činit 102 - 106 g.

Popsala jsem zde převážně krmné směsi, protože chovatelské podmínky a možnosti jsou tak různé, že se nedá všeobecně napsat jak správně krmit zrovna vaše kuřata nebo slepice.

Snažte se ve fórech najít chovatele s podobnými podmínkami a předávejte si své zkušenosti. Jedině tak se vyhnete chybám v krmení.

Ptáci si krmivo vybírají hlavně podle tvaru a velikosti částic a také podle jejich barvy. Z toho vyplývá, že granulovaných krmných směsí je sice vyšší spotřeba, ale vykrmovaná kuřata pak rostou rychleji a je méně prašného odpadu.
Výhodou tvarování krmiva je snížení oxidace tuků a vitamínů, zároveň nedochází k zalepování zobáků lepkem jemného šrotu.

Pitný režim

Kuřata i dospělé slepice potřebují stálý dostatek čisté vody.
Kuřatům dávejte vodu teplou min.10°C-max.30°C.
Nádoba na vodu nesmí být hluboká, aby se malá kuřata neutopila. Po přendání kuřete do odchovny mu namočte zobáček do vody. Až si odpočine a začne mít zájem o okolí, poklepejte nehtem na misku a ono půjde za zvukem. Stačí naučit jedno kuře a ostatní se přidají.

Světelný režim

Je jedním z důležitých faktorů odchovu kuřic.
Důvodem pro používání světelného režimu je skutečnost, že světlo prostřednictvím oka podporuje činnost hypofýzy, která svou regulační funkcí při uvolňování hormonů působí na růst, reprodukční funkce, činnost štítné žlázy a pohlavních orgánů.

Světelný režim působí délkou světelného dne, intenzitou i barvou světla.
Řízený světelný režim a výživa je nejjistější způsob oddálení předčasné snášky.
Zkracování délky světelného dne v období odchovu oddaluje pohlavní dospělost, zároveň se oddálí doba snesení prvního vejce, ale naopak se zvýší vytrvalost ve snášce o několik procent, což je velmi žádoucí.

První dny kuřatům stačí malá intenzita světla, ale ne nižší než 5 luxů, optimální je 20 luxů.
Při osvětlení pod 5 luxů mohou vznikat u kuřat problémy s končetinami.
Pro názornost, 100 W žárovka ve vzdálenosti 2 m má intenzitu osvětlení 34 luxů, ve vzdálenosti 1 metr je to už 4x více 136 luxů, svíčka ve vzdálenosti 30 cm má 10 luxů.

Světlo je důležité, ale jeho intenzita není podstatným a rozhodujícím faktorem pro růst a vývin organizmu.

Chovatelé kuřatům svítí daleko větší intenzitou a kuřata jsou v pořádku, jde jen o to, nesvítit jim málo nebo zbytečně moc.

V domácích podmínkách svítíme první dny 23-24 hodin denně, aby si kuřata zapamatovala kde je tepelný zdroj, krmítka a napáječky.
Po několika dnech, pokud jsou kuřata vytální, dobře jedí a jsou v odchovně s přístupem denního světla, můžete v jarních a letních měsících zhasnout a nechat jim délku běžného dne. Zhasnutí předpokládá, že máte tepelnou desku nebo podobný tepelný zdroj. V zimním období zkracujeme svit světla postupně tak, aby  v 7 - 8 týdnech měla kuřata přibližně  8 - 9 hodin světla denně.

Světelný den se začíná prodlužovat až ke konci odchovu, v době, kdy by vaše plemeno mělo začít snášet vejce. Rady platí pro kuřice-nosnice, kohoutkům na výkrm můžete svítit víc hodin denně. Nosnicím den opět prodloužíme, aby bylo světlo v kombinaci s denním světlem v délce 14-17hodin. Nad tuto dobu se snáška nezvyšuje a prodlužovat světelný den je neekonomické. Pokud Vám až tak nesejde na tom kolik vajec slepice snesou v zimním období, můžete vše nechat na přírodě a slepicím den neprodlužovat.

Při vyšší intenzitě světla dochází ke kanibalizmu. Vysoká intenzita světla působí vzrušivě, proto při prvních projevech kanibalizmu je nutné intenzitu světla snížit.

Na svícení  můžete použít úspornou žárovku s bílým nebo žlutým světlem.
V odchovně bez denního světla, je lepší zhasínat v době, kdy je venku noc.

V období snášky by měla být intenzita světla 15 - 30 luxů. Vyšší intenzita světla může zvýšit agresivitu. Při poklesu intenzity světla pod 3 lx často dochází ke snížení snášky.
Světelný režim předpokládá, že jako zdroj tepla pro kuřata, nepoužíváte klasickou žárovku, ale např. keramickou žárovku nebo topnou desku, které hřejí, ale nesvítí.
Kuřata budou spát a odpočívat, i když jim budete svítit stále, ale světelný režim je důležitým faktorem při odchovu.

Řešení problémů

Křivé nožičky, od sebe  - bavlnkou nebo nití jemně svázat nožky k sobě, jakmile se kuře srovná, nit odstranit. Nepokoušejte se napravit nohy po prvním týdnu života. V té době kosti začnou tvrdnout a tyto postupy způsobují nesnesitelnou bolest. ( Když se kuře dostává ze skořápky, zapírá se nohama, to je velmi důležitý proces, kdy se naučí nohy používat. Pokud kuřeti pomáháte, pouze po obvodu naštípněte nehtem skořápku a nechte ho ať se dostane ze skořápky samo).
Zaschlý průjem - použít teplé a vlhké papírové ručníky, pak použít párátko a jemně uvolnit. V těžkých případech namočit kuře zadečkem v teplé vodě až zaschlý trus změkne, odstraňte a vysušte. Kuřátko si bude hlasitě stěžovat, ale vydržte, protože jestli mu nezprůchodníte cesty, určitě zemře.

Tvrdé kuličky zaschlého krmiva na drápcích - v teplé mýdlové vodě odmočit, nehtem se snažíme zajet pod dráp a uvolnit alespoň kousek zatvrdlé hmoty. Postupně odlupujeme, po chvíli kulička z drápku sjede.